Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele G. J. A., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. května 2016 č. j. 26 Cdo 691/2016-447, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 2015 č. j. 61 Co 491/2014-410 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. dubna 2014 č. j. 12 C 205/2007-376 ve znění opravného usnesení ze dne 13. srpna 2014 č. j. 12 C 205/2007-390, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se domáhal prostřednictvím ústavní stížnosti zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí. Protože jeho podání nesplňovalo náležitosti stanovené ustanoveními § 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 a § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl dopisem, který mu byl doručen dne 26. 8. 2016, vyzván k jejich odstranění ve lhůtě 30 dnů. Současně byl poučen o následcích pro případ, že vady neodstraní.
Stěžovatel, který byl ve výzvě rovněž poučen o možnosti získat bezplatné právní zastoupení, pouze sdělil, že v jeho možnostech takové zastoupení získat není, avšak o prodloužení lhůty nepožádal. K tomu je třeba uvést, že soudce zpravodaj zjistil z evidence podání, že stěžovatel v jiném souběžně probíhajícím řízení před Ústavním soudem právně zastoupen je.
Proto vzhledem k tomu, že stěžovatel, i přes výslovné poučení o následcích pro případ, že vady neodstraní, tak neučinil, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. října 2016
Jan Filip v. r. soudce Ústavního soudu