Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti Z. D., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc čj. 12 Co 491/96-33, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Navrhovatelka podala dne 10. 6. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 11. 6. 1998. Ústavní stížnost zcela jednoznačně směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, čj. 12 Co 491/96-33, a rozsudku Okresního soudu v Olomouci, čj. 12 C 254/95. Vzhledem k tomu, že v ústavní stížnosti nebyly uvedeny všechny náležitosti požadované zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a navrhovatelka nebyla zastoupena pro jednání před Ústavním soudem, vyzval Ústavní soud navrhovatelku k odstranění specifikovaných vad v určené lhůtě.
Navrhovatelka však přípisem ze dne 7. 7. 1998, doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 7. 1998, požádala o zrušení ústavní stížnosti z důvodu vyřešení případu. Zák. č. 182/1993 Sb. neupravuje institut zrušení ústavní stížnosti navrhovatelem, z obsahu právního úkonu navrhovatelky však lze jednoznačně vyvodit, že navrhovatelka měla v úmyslu vzít svou stížnost zpět. Podle § 77 cit. zákona může navrhovatel vzít svou ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. V takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.
Navrhovatelka svým podáním ze dne 7. 7. 1998 vzala ústavní stížnost zpět, a proto Ústavní soud podle § 77 cit. zákona rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. září 1998
JUDr. Vladimír Jurka soudce Ústavního soudu ČR