Plný text
III. ÚS 273/2000 Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 22. června 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M. K., zastoupené JUDr. S. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1edna 2000, sp. zn. 13 Co 63/2000, a Okresního soudu v Karviné ze dne 15. prosince 1999, sp. zn. 19 C 20/96, t a k t o :
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka se domáhala zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. ledna 2000, sp. zn. 13 Co 63/2000, kterým byl potvrzen výrok o nákladech řízení v rozhodnutí Okresního soudu v Karviné ze dne 15. prosince 1999, sp. zn. 19 C 20/96, navrhla také zrušení tohoto usnesení. Uvedla, že po zpětvzetí návrhu a zastavení řízení uložil jí soud povinnost nahradit žalovanému náklady řízení, a proto se cítí dotčena na právech, zakotvených v čl. 36 odst. l a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 95 Ústavy. Poukázala na okolnosti, za nichž podala žalobu, na důvody, pro které vzala návrh zpět a vyslovila přesvědčení, že právo na náhradu nákladů řízení mělo být přiznáno jí a nikoliv odpůrci. Vzhledem k tomu, že je důchodkyní a náhrada nákladů je již vymáhána, navrhla, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu napadeného usnesení soudu I. stupně a soudu odvolacího zásah do práv stěžovatelky, jichž se v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Ostravě se v odůvodnění usnesení ze dne 25. 1edna 2000, sp. zn. 13 Co 63/2000, vypořádal se všemi odvolacími námitkami navrhovatelky, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil použití ustanovení § 146 odst. 2 věta první občanského soudního řádu pro rozhodnutí o nákladech řízení a přiléhavým způsobem objasnil postavení stěžovatelky v řízení, v němž vzala svůj návrh zpět. Je třeba konstatovat, že samotný neúspěch ve sporu o úhradu nákladů řízení sám bez dalšího nezakládá porušení ústavně chráněných procesních práv účastníka s poukazem na obsah čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. června 2000