Ústavní soud rozhodl dne 13. listopadu 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele JUDr. M. P., advokátní kancelář se sídlem Brně, nám. 28. října 12, správce konkurzní podstaty úpadce společnosti AK - 2001, s. r. o., Brno, Černopolní 239/47, zastoupeného JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem se sídlem v [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2008 č. j. 42 Co 523/2008-169 a Okresního soudu v Opavě ze dne 22. 7. 2008 č. j. 26 C 157/2006-156, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných usnesení s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a že je považuje za rozhodnutí extrémní, učiněná v rozporu s ustáleným postupem soudů při interpretaci zákonného ustanovení, tj. § 150 občanského soudního řádu. Poukázal na okolnosti, za nichž podal žalobu a na skutečnosti, pro které žalobu vzal zpět. S ohledem na ně, dle jeho přesvědčení, neměl být zavázán k náhradě nákladů řízení žalovanému - soudy o nich měly rozhodnout dle § 150 občanského soudního řádu a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznat.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu usnesení odvolacího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 22. 7. 2008, jímž po zpětvzetí žaloby stěžovatelem bylo řízení o zaplacení částky 6.605.000,- Kč s příslušenstvím zastaveno, žalobci uložena povinnost uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 157.710,- Kč a opodstatněně je v napadeném výroku o nákladech řízení, opírajícím se o § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu, potvrdil. Ke zpětvzetí žaloby vedla skutečnost, že uplatněná částka byla žalobci, nyní stěžovateli, přiznána pravomocným rozsudkem vůči jinému, než žalovanému v předmětném řízení a tato nemohla být proto považována za důvod hodný zřetele, umožňující aplikaci § 150 občanského soudního řádu pro rozhodnutí, že se žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznávají. V dalším na odůvodnění usnesení odvolacího soudu lze odkázat. Pro výše uvedené byl návrh proti usnesení soudu II. stupně odmítnut jako zjevně neopodstatněný a návrh směřující proti usnesení Okresního soudu v Opavě pak jako nepřípustný [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2008
Jan Musil předseda senátu Ústavního soudu