Plný text
ÚS 284/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 9. prosince 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti K. K., zastoupeného JUDr. Z. K., CSc., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 308/97, ze dne 3. února 1999, rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu, č. j. FŘ-3214/97, ze dne 21. července 1997, a Finančního úřadu pro Prahu 5 č. j. DPFO/768/93/PO, ze dne 25. června 1993, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Ústavní stížností, podanou ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 1999, sp. zn. 28 Ca 308/97, a jemu předcházejících správních rozhodnutí. Uvedl, že uložení povinnosti zaplatit za rok 1991 daň z příjmů ve výši 7.221.125,-Kč místo původně stanovené částky 6.491.885,- Kč považuje za nesprávné a označenými rozhodnutími se cítí zkrácen na svých ústavních právech, zaručených v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Podle jeho přesvědčení to byl soud, který umožnil, aby mu byla daňová povinnost uložena jinak, než na základě zákona a v souladu se zákonem, a který mu odepřel právo na soudní ochranu, zaručené mu Ústavou, když stejně jako správní orgány neprovedl bez řádného zdůvodnění navrhované důkazy a ty, které byly provedeny, hodnotil svévolně. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 308/97 a spisu Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu k č. j. FŘ-3214/97 nebyl shledán zásah do práva stěžovatele, jehož se v návrhu dovolává - do práva na soudní ochranu u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Jeho správní žaloba byla řádně projednána, stěžovatel v návrhu neuvedl nic, co by mohlo vést k pochybnostem o nezávislosti či nestrannosti soudu. Ten při přezkumu rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 21. července 1997, č. j. FŘ-3214/97, postupoval v souladu s § 244 a násl. občanského soudního řádu a ve vyčerpávajícím a přiléhavém odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami žalobce a to i s námitkou, vztahující se ke skutkovým zjištěním správního orgánu (§ 250i občanského soudního řádu). Pro výše uvedená zjištění byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. prosince 1999