Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele A. H., zastoupeného Mgr. Radimem Kubicou, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. srpna 2010 č. j. 20 Cdo 1158/2010-515, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo podle § 43 odst. 2 o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2009) odmítnuto jeho dovolání. Jak plyne z odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, stalo se tak proto, že stěžovatel podal dovolání právně nezastoupen (§ 241 o. s. ř.), pročež mu soud ustanovil zástupkyni, advokátku JUDr. H. R. (předmětné rozhodnutí nabylo právní moci 24. 12. 2009), která dovolání doplnila podáním ze dne 25. 2. 2010. Posledním dnem lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se příslušné rozhodnutí odvolacího soudu (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. května 2009 č. j. 9 Co 437/2009-435) napadá, však byla středa 24. 2. 2010 (§ 240 odst. 1 věta první, § 241b odst. 3 věta druhá, § 243c odst. 1 a § 57 odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud rovněž uvedl, že k vadám řízení uvedeným v § 242 odst. 3 větě druhé o. s. ř. přihlédne - je-li dovolání přípustné - pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání. S odkazem na svoji konkrétně vyjmenovanou judikaturu konstatoval, že marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., se takto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. V daném případě spočívaly v tom, že podání neobsahovalo dovolací důvody. Stěžovatel tvrdil, že bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Má za to, že jeho původní dovolání, kdy nebyl právně zastoupen, obsahovalo vymezení důvodu dovolání, resp. jej bylo lze dovodit. Je si vědom toho, že jeho právní zástupkyně sice podala dovolání opožděně, nicméně vyjádřil v této souvislosti přesvědčení, že "žádnému účastníku nemůže být odepřen přístup k soudu jen proto, že nebyl zastoupen advokátem". Proto se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označené usnesení nálezem zrušil.
Důvody, jimiž Nejvyšší soud napadené rozhodnutí argumentačně podložil, shledal Ústavní soud ústavně souladnými. Vzhledem k tomu, že nezakládají výkladový exces, ani judikatorní kontradikci, ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků pro zjevnou neopodstatněnost odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2011 Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu