Odůvodnění
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu České republiky 19. listopadu 1996, se navrhovatel domáhal přezkoumání postupu řízení F.ú. při stanovení jeho daňové povinnosti. K tomu aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zák. č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud dne 27. listopadu 1996 vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu, přičemž mu za tímto účelem stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy a poučil jej o následcích neodstranění vytčených vad. Na uvedenou výzvu, doručenou navrhovateli 2. prosince 1996, tento ve lhůtě vady neodstranil, zejména nesplnil povinnost být v řízení před Ústavním soudem ČR zastoupen advokátem /§ 30 zák. č. 182/1993 Sb./. Pro výše uvedené Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. návrh odmítl. S ohledem na toto rozhodnutí nezabýval se Ústavní soud již tím, zda stěžovatel před podáním návrhu k Ústavnímu soudu vyčerpal všechny procesní prostředky /§ 75 odst. 1/, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a zda byla stížnost podána ve lhůtě, stanovené § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Na sdělení manželky navrhovatele, v němž oznamuje, že navrhovatel pracuje mimo bydliště a vrátí se kolem Vánoc, nebyl brán zřetel, když výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovateli řádně doručena a o prodloužení lhůty nepožádal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 6. ledna 1997
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj