III.ÚS 325/04
Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. T., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2004, čj. 21 Cdo 2326/2003-141, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 5. 2004, napadl stěžovatel usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2004, čj. 21 Cdo 2326/2003-141. Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění jeho formálních vad. Formální vady spočívaly v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). K odstranění vad byla stěžovateli stanovena lhůta v trvání 60 dnů a současně mu bylo výslovně sděleno, že pokud vady předmětného návrhu neodstraní, bude tento odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Dle poštovní doručenky danou výzvu stěžovatel převzal dne 6. 10. 2004. Stěžovatel na výzvu Ústavního soudu nijak nereagoval, resp. v takto stanovené lhůtě vady svého návrhu neodstranil, a tak Ústavnímu soudu nezbylo, než jeho návrh odmítnout [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], jak je z výroku tohoto usnesení patrno. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2005