Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele R. L., t. č. Věznice Břeclav, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. června 2025 sp. zn. 7 Tdo 416/2025, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 11. 2025 prostřednictvím datové schránky JUDr. Richarda Nováka, advokáta, sídlem [adresa] se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, 3, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky.
2. Nejvyšší soud v napadeném rozhodnutí odmítl dovolání stěžovatele. Ten byl předchozími rozsudky obecných soudů uznán vinným ze spáchání zločinu ublížení na zdraví a přečinu výtržnictví. Byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání pět let. Výhrady stěžovatele směřovaly proti skutkovým závěrům obecných soudů, namítal neprovedení jím navrhovaných důkazů. Obdobné námitky se pak objevují v ústavní stížnosti, soudy neprovedly výslech neznámé ženy a nezajistily kamerový záznam z prostor před místem činu.
3. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
4. K ústavní stížnosti nebyla přiložena plná moc udělená stěžovatelem JUDr. Novákovi pro řízení před Ústavním soudem v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu, ani kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva podle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu.
5. Úřední činností Ústavního soudu bylo dne 24. 11. 2025 zjištěno, že napadené usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 14. 7. 2025 a jeho obhájci JUDr. Novákovi dne 4. 7. 2025 do datové schránky. Lhůta k podání ústavní stížnosti činí podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, dva měsíce od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Poslední den lhůty pro podání ústavní stížnosti tedy uplynul dne 15. 9. 2025. Ústavní stížnost datována 2. 9. 2025 byla však doručena Ústavnímu soudu do datové schránky až dne 10. 11. 2025.
6. S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, aniž by stěžovatele vyzýval k odstranění vad podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 25. listopadu 2025
Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj