Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. S. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2006, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním ze dne 11. 4. 2006, označeným jako stížnost, napadla stěžovatelka usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 2. 2006 (zřejmě čj. 4 Cmo 68/2006-33) a s tvrzením, že bylo porušeno její základní právo na spravedlivý soud, se domáhala zrušení uvedeného rozhodnutí i směnečného platebního rozkazu (vydaného zřejmě Krajským soudem v Ostravě dne 18. 11. 2005, čj. 32 Sm 340/2005-21), a to ve výroku o nákladech řízení. Protože podání nesplňovalo (mj.) náležitosti stanovené v § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad návrhu, k čemuž jí stanovil lhůtu v trvání 15 dnů. Současně stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud její podání podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Tato výzva byla stěžovatelce doručena dne 11. 5. 2006. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Z tohoto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2006
Jiří Mucha soudce Ústavního soudu