UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost↪ 10× citováno

Spisová značka

III. ÚS 3410/16

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2016-10-19Zpravodaj: Fiala JosefTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2016:3.US.3410.16.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2016-10-13Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost je subsidiární a podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je přípustná až po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva. Napadené rozhodnutí o námitce podjatosti není konečným rozhodnutím, pokud řízení ve věci samé dosud pokračuje. Ústavní soud proto předčasnou stížnost odmítne podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele J. R., zastoupeného JUDr. Václavou Baudišovou, advokátkou, sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. září 2016 č. j. Nao 200/2016-53, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, sídlem [adresa] jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podanou ústavní stížností napadl v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

2. Z obsahu ústavní stížnosti a z přiložených listinných podkladů Ústavní soud zjistil, že stěžovatel se žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen " městský soud") domáhal zrušení rozhodnutí vedlejší účastnice ze dne 15. 4. 2016 č. j. 4749/2016-EKO a rozhodnutí Ministerstva obrany ze dne 27. 2. 2015 č. j. 262002353/12/2015-7542, jimiž byla zamítnuta jeho žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle zákona č. 262/2011 Sb. V průběhu řízení vznesl stěžovatel námitku podjatosti dvou soudců městského soudu, a to JUDr. Slavomíra Nováka a JUDr. H. P., odůvodněnou jejich bývalým členstvím v KSČ. O stěžovatelově námitce rozhodoval Nejvyšší správní soud a napadeným usnesením rozhodl, že jmenovaní soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci.

3. Dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny procesní předpoklady kladené na takový návrh zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

4. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

5. V projednávaném případě je napadeno negativní rozhodnutí o námitce podjatosti dvou soudců městského soudu za situace, kdy doposud nebylo ve stěžovatelově věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 8 A 104/2016 meritorně rozhodnuto. Vydáním napadeného usnesení tak řízení v této věci nekončí, a tudíž k nápravě zásahu do práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny není zásadně příslušný Ústavní soud. Stěžovatel má nadále k dispozici prostředky zakotvené procesními předpisy v rámci řízení o vlastním předmětu sporu. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se stěžovateli otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. V současné procesní situaci tak nelze napadené usnesení považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele, který má k dispozici další prostředky, jak své právo hájit. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1832/13, III. ÚS 1603/13, II. ÚS 2815/09, I. ÚS 2222/09, II. ÚS 839/09, IV. ÚS 237/09, I. ÚS 2617/08, IV. ÚS 1643/08, II. ÚS 520/07, II. ÚS 515/07, II. ÚS 57/07, II. ÚS 558/07, II. ÚS 565/06 - vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

6. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle ustanovení § 75 odst. 1 a § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavní soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. října 2016

Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací