Plný text
III. ÚS 37/05 Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 2. února 2005 ve věci navrhovatele arch. P. H., zastoupeného JUDr. Ludvíkem Hynkem, advokátem se sídlem [PSČ obec] 1, Václavské nám. 17, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2004 č. j. 13 Co 45/2004-67, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Stěžovatel navrhl zrušení výše citovaného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla dne 6. prosince 2004 zamítnuta jeho žádost o opravu protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 22. září 2004 ve věci sp. zn. 13 Co 45/2004. Uvedl, že žádal o zaprotokolování vyjádření právní zástupkyně žalované týkající se nájemní smlouvy o níž uvedla, že originál smlouvy má k disposici, nemá ji však u jednání soudu. Jmenovaný soud dne 22. září 2004 potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. října 2003 sp. zn. 18 C 9/2003, jeho rozhodnutím o odmítnutí opravy protokolu se však cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod - proto se cestou ústavní stížnosti domáhá jeho zrušení. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e) a § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu návrhu a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2004 č. j. 13 Co 45/2004-67 bylo zjištěno, že ústavní stížnost nesměřuje proti meritornímu rozhodnutí soudu, nýbrž pouze proti rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o doplnění protokolu o soudním jednání. Je třeba konstatovat, že stěžovatel k ochraně svých tvrzených práv je či byl oprávněn brojit cestou ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí ve věci samé, tj. ve věci sp. zn. 13 Co 45/2004, dle obsahu návrhu rozhodnuté odvolacím soudem dne 22. září 2004, při jejímž projednávání byl sepsán protokol, k jehož obsahu vznesl námitky. Proto jeho návrh, směřující proti usnesení o zamítnutí žádosti o opravu protokolu, je návrhem nepřípustným [§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. února 2005