Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady4× citováno

Spisová značka

III. ÚS 3928/18

Téma · generováno AIOdmítnutí ústavní stížnosti pro neodstraněné vady

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 31. 5. 2019Zpravodaj: Fenyk JaroslavTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2019:3.US.3928.18.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 3. 12. 2018

Shrnutí · generováno AI

Ústavní soud se nezabýval věcí samou, protože podání nesplňovalo zákonné náležitosti. Stěžovatelka ani po prodloužení lhůty nezajistila povinné zastoupení advokátem ani nedoplnila ústavněprávní argumentaci. Ústavní stížnost proto odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost se podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítne, jestliže stěžovatel ve stanovené, i prodloužené lhůtě neodstraní vady návrhu, zejména povinné zastoupení advokátem a absenci ústavněprávní argumentace. Neurčení advokáta Českou advokátní komorou samo o sobě tyto vady nezhojí.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Podání stěžovatelky tak i nadále trpí neodstraněnými vadami a nelze je považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, na čemž nemůže nic změnit ani skutečnost, že k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelce nebyl určen advokát Českou advokátní komorou.
    Zobrazit v textu
  • Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky PhDr. H. P., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5379/2017, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 3. 12. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelkou sepsaná ústavní stížnost, jejíž součástí byla také žádost o poskytnutí lhůty k odstranění vad podané stížnosti. Ústavní soud stěžovatelku výzvou ze dne 29. 1. 2019 poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti. Stěžovatelka byla především upozorněna, že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a doložena jeho plnou mocí, ve které je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem - viz § 30 odst. 1 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka byla současně vyzvána k odstranění vad podání, k čemuž jí byla stanovena lhůta třiceti dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále ji Ústavní soud poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, ústavní stížnost bude ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Z doručenky je patrné, že tato výzva byla stěžovatelce doručena dne 4. 2. 2019. Dne 4. 3. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad stížnosti, ze které vyplývá, že stěžovatelka se s žádostí o určení advokáta obrátila na Českou advokátní komoru, avšak o její žádosti prozatím nebylo rozhodnuto. Sdělením ze dne 6. 3. 2019 Ústavní soud stěžovatelce lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil, a to do 27. 3. 2019. Toto sdělení bylo stěžovatelce doručeno dne 11. 3. 2019. Dne 26. 3. 2019 bylo Ústavnímu soudu doručeno "Sdělení k otázce nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem - žádost o přerušení řízení nebo poskytnutí speciální lhůty". Stěžovatelka v tomto podání informuje, že Česká advokátní komora vydala rozhodnutí, dle kterého se k žádosti stěžovatelky ze dne 5. 2. 2019 advokát k poskytnutí právní služby neurčuje. Toto rozhodnutí dle stěžovatelky není úkonem nezávislého a nestranného orgánu, ale zneužitím moci ze strany České advokátní komory. Stěžovatelka uvádí, že proti tomuto rozhodnutí České advokátní komory podala správní žalobu k Městskému soudu v Praze a žádá, aby Ústavní soud vyčkal na rozhodnutí o této otázce a řízení o ústavní stížnosti za tímto účelem přerušil, popřípadě určil speciální lhůtu ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem. Z rozhodnutí České advokátní komory ze dne 6. 3. 2019 vyplývá, že stěžovatelce nebyl určen advokát k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen "zákon o advokacii"). Česká advokátní komora v rozhodnutí vyložila, že ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5379/2017, bylo dovolací řízení zastaveno proto, že stěžovatelka podala dovolání bez zastoupení advokátem, přestože v minulosti byla ke splnění této podmínky opakovaně vyzývána a s nutností zastoupení advokátem v dovolacím řízení tak musela být obeznámena. S ohledem na výrok a odůvodnění předmětného usnesení Česká advokátní komora dovodila, že ústavní stížnost, v souvislosti se kterou stěžovatelka o určení advokáta žádala, nemůže být úspěšná, neboť se jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva dle § 18c odst. 5 zákona o advokacii. Současně Česká advokátní komora upozornila, že stěžovatelka byla účastníkem řízení o určení advokáta dle zákona o advokacii již ve 107 případech a v 93 případech jí byl advokát k poskytnutí právní služby také určen. Dle přesvědčení České advokátní komory by se počet stěžovatelkou vedených soudních řízení již dal podřadit pod pojem sudičství, avšak k takovému jednání by institut určeného advokáta být používán neměl, přičemž úlohou České advokátní komory je také dohlížet na to, aby ze strany žadatelů nedocházelo k neúměrnému zneužívání práva na bezplatnou právní pomoc. Dle České advokátní komory tedy stěžovatelka neprokázala splnění podmínek dle § 18 odst. 2 a 18c odst. 5 zákona o advokacii, s nimiž by byl spojen vznik práva na určení advokáta k poskytnutí právní služby, a její žádosti proto vyhověno nebylo.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je vždy třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem o Ústavním soudu. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem a v návrhu také chybí ústavněprávní argumentace vztahující se k ústavní stížností napadenému usnesení Nejvyššího soudu (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Přestože byla stěžovatelka prostřednictvím výzvy Ústavního soudu poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené (prodloužené) lhůtě neodstranila a k jejich odstranění nedošlo ani do dnešního dne. Podání stěžovatelky tak i nadále trpí neodstraněnými vadami a nelze je považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, na čemž nemůže nic změnit ani skutečnost, že k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelce nebyl určen advokát Českou advokátní komorou. Důvody pro přerušení řízení v daném případě Ústavní soud neshledal, stejně jako nenalezl důvody pro určení speciální lhůty ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle citovaného ustanovení a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatelky odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2019

Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací