Odůvodnění
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu ČR dne 22. října 1997, se navrhovatelky domáhaly přezkoumání postupu orgánů, u nichž uplatnily nárok na odškodnění, když jejich otec zemřel na následky věznění v koncentračním táboře dne 20. května 1945. K tomu, aby předmětný návrh mohl být ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb. kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud ČR dne 29. října 1997 vyzval navrhovatelky k odstranění vad návrhu, přičemž za tímto účelem stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy a poučil je o následcích neodstranění vytčených vad. Na uvedenou výzvu, doručenou navrhovatelkám 31. října 1997 a 4. listopadu 1997, ve lhůtě vady neodstranily, zejména nesplnily povinnost být v řízení před Ústavním soudem České republiky zastoupeny advokátem (§ 30 zákona č. 182/1993 Sb.). Pro výše uvedené Ústavní soud České republiky podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 25. listopadu 1997 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj