Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. arch. I. S., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. května 2010 č. j. 21 Co 63/2010-327 a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. dubna 2009 č. j. 14 C 141/2004-244, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Mgr. G. S., jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdil, že uvedené soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces chráněné čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. 3. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. V souzené věci zmíněným posledním procesním prostředkem bylo odvolání. To stěžovatel uplatnil a Krajský soud v Hradci Králové o něm rozhodl ústavní stížností napadeným rozsudkem dne 31. 5. 2010. Jak přitom plyne z veřejně dostupné databáze http://infosoud.justice.cz, toto soudní rozhodnutí nabylo právní moci již dne 31. 8. 2010. Z toho plyne, že ústavní stížnost byla očividně podána po uplynutí dvouměsíční lhůty (resp. po uplynutí lhůty 60 dnů podle zákona o Ústavním soudu ve znění účinném do 31. 12. 2012). Skutečnost, že lhůta k podání ústavní stížnosti "dávno uplynula", ostatně sám stěžovatel ve svém podání potvrdil.
5. Z výše uvedeného důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. února 2018
Jan Filip v. r. soudce zpravodaj