Odůvodnění
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 7. října 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. listopadu 1995, sp. zn. 1 T 30/95, a Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 1996, sp. zn. 9 To 94/95. K tomu, aby předmětný návrh mohl být kvalifikován jako ústavní stížnost, Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění jeho vad ve lhůtě 30 dnů a poučil jej o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Navrhovatel, který obdržel výzvu soudu 16. října 1998, ve lhůtě a ani ke dni rozhodnutí vady návrhu neodstranil, zejména nesplnil povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dne 19. listopadu 1998 soud obdržel sdělení advokáta Mgr. R.V. o tom, že byl ČAK určen advokátem navrhovatele, je však třeba uvést, že samotným určením zastoupení navrhovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem nevzniklo, navrhovatel pro zastoupení také nepředložil plnou moc, mající náležitosti, stanovené v § 31 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh - pro neodstranění jeho vad - odmítl [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 1999 JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj