Plný text
III. ÚS 454/01 Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci V.T., zastoupeného Mgr. D.C., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2001, sp. zn. 38 Ca 128/2000, t a k t o : Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla dne 26. dubna 2001 zamítnuta žaloba proti rozhodnutí orgánu veřejné správy, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení rozhodnutím soudu byla porušena práva, zaručená mu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 4, čl. 90 a čl. 96 Ústavy ČR. Uvedl, že předložil všechny potřebné doklady k žádosti o povolení trvalého pobytu na území ČR, přiložil také doporučení ČHV, přesto jeho žádosti příslušnou policií vyhověno nebylo, soud pak žalobu zamítl s poukazem na diskreční oprávnění správního orgánu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 38 Ca 128/2000-49 zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí Policejního prezidia ČR, v souladu s § 245 odst. 2 obč. soudního řádu, odůvodnění rozsudku, obsahující i výklad § 7 zák. č. 123/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zcela vyčerpávající, a proto lze na ně v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh stěžovatele shledán zjevně neopodstatněným a tedy dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 20. září 2001