Plný text
III. ÚS 464/98 Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 11. března 1999 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti R.M., zastoupeného JUDr. J.S., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 25 Co 554/98-39, ze dne 2. září 1998, t a k t o :
Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem, podaným ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. září 1998, č.j. 25 Co 554/98-39. Uvedl, že podle jeho přesvědčení označený soud v odvolacím řízení nesprávně posoudil právní stav a potvrzením rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. května 1998, č. j. 5 C 153/97-29, porušil jeho právo na svobodu podnikání a rozhodl v rozporu s čl. 3 Ústavy České republiky a s čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a) a § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 5 C 153/97, vyžádaného Ústavním soudem, nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, jichž se v ústavní stížnosti dovolává. Soudy obou stupňů při hodnocení důkazů postupovaly dle § 132 občanského soudního řádu a skutkový stav posoudily v souladu s příslušným ustanovením právních předpisů, které použily (§ 157 odst. 2 občanského soudního řádu). Odvolací soud se v rozsudku ze dne 2. září 1998 vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele, jeho odůvodnění je vyčerpávající a přesvědčivé, a proto Ústavní soud na ně odkazuje. S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh stěžovatele, jako zjevně neopodstatněný, ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. března 1999 JUDr. Vladimír Jurka předseda III. senátu Ústavního soudu