Odůvodnění
svého rozsudku se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými žalobcem, když současně vyložil obsah § 19 odst. 2 zák. č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovící povinnosti plátce prokazovat nárok na odpočet daně, jakož i podstatu zásad daňového řízení, zakotvených v zák. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. října 2002