Ústavní soud rozhodl dne 24. ledna 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci navrhovatele P. P., takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 31. října 2005 doručeno podání navrhovatele označené jako ústavní stížnost směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. září 2005 sp. zn. 0 Nt 4366/2005 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. září 2005 sp. zn. 4 Nt 5825/2005. Protože toto podání nesplňovalo náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl navrhovatel vyzván k odstranění jeho vad, k čemuž mu byla stanovena 30denní lhůta. Vady návrhu spočívaly v tom, že nebylo zřejmé, jaké ústavně zaručené základní právo stěžovatele mělo být porušeno [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu) a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Výzva k odstranění vad byla navrhovateli doručena dne 5. prosince 2005. Konec výše uvedené lhůty připadl tedy na 4. ledna 2006. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, nezbylo Ústavnímu soudu, než jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jak je z výroku tohoto usnesení patrno. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2006
Jan Musil soudce zpravodaj