Plný text
III. ÚS 574/01 Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele MUDr. P.S., zastoupeného Mgr. V.S., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. července 2001, č.j. 28 Cm 1346/99-115, t a k t o : Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 28 Cm 1346/99-115, kterým nebyla připuštěna změna jeho žaloby. Uvedl, že u jmenovaného soudu podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, jíž je akcionářem, při prvním jednání rozšířil svá tvrzení o jediný důvod pro vyslovení neplatnosti a to pro neučinění konsolidované účetní uzávěrky. Podle jeho přesvědčení soud, který nepřipustil změnu návrhu, nerespektoval práva stěžovatele jako účastníka řízení a porušil tak čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 28 Cm 1346/99-115 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v rozhodnutí, kterým nepřipustil změnu žaloby podané stěžovatelem - o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, hodnotil jeho změněný návrh dle ustanovení § 95 odst. 2 občanského soudního řádu a § 131 odst. 1 věta druhá obchodního zákoníku a v odůvodnění usnesení vyčerpávajícím způsobem vysvětlil, proč, s ohledem na citovaná ustanovení, změnu nepřipustil. Proto byl návrh stěžovatele podaný k Ústavnímu soudu shledán zjevně neopodstatněným. S ohledem na uvedené byl návrh odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2001