Plný text
III. ÚS 578/05 Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 8. prosince 2005 ve věci navrhovatele Zemědělské společnosti Dubné, a. s., Hluboká nad Vltavou, Žabovřesky 114, IČ [IČO], zastoupeného JUDr. Milanem Šišolákem, advokátem se sídlem [PSČ obec], nám. P. O. II. č. 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 2005 č. j. 30 C 183/2002-440, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení soudu, jímž bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu ve věci žaloby, podané proti němu, jako žalovanému. Uvedl, že dle jeho přesvědčení pro takové rozhodnutí nebyly dány důvody, když v květnu r. 2002 žalobce obdržel částku cca 228.000,- Kč, je mj. spoluvlastníkem několika nemovitostí a proto nelze dovodit na jeho straně nedostatek finančních prostředků. Z uvedených důvodů považuje napadené usnesení za rozhodnutí, které je v rozporu s čl. 36 odst. 1 a s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy České republiky. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Podle ustanovení § 138 odst. 1, 2 obč. soudního řádu může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, přičemž přiznané osvobození odejme kdykoliv za řízení, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Usnesení, proti kterému stěžovatel brojí, bylo vydáno k návrhu žalobce, jemuž bylo zcela vyhověno, a nutno konstatovat, že tímto bylo rozhodnuto o vztahu žalobce k povinnosti vyplývající ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv o povinnosti stěžovatele v postavení žalovaného - nejde tedy o rozhodnutí, kterým by mohla být dotčena jeho práva. Proto nelze ani stěžovatele považovat za osobou, která je oprávněna proti výše citovanému usnesení soudu ústavní stížnost podat. Lze dodat, že v případě prokázaných skutečností nově osvědčujících poměry toho, jemuž bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, je věcí soudu, aby postupoval dle § 138 odst. 2 obč. soudního řádu. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 8. prosince 2005