Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)

Spisová značka

III. ÚS 578/99

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2000-02-22Zpravodaj: Janů IvanaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2000:3.US.578.99
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí souduPodání: 1999-11-24Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. D., M. D., P. D., ing. V. D., ing. E. P., V. Ch., D. K., zastoupenými JUDr. et PhDr. J. P., CSc., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.8.1999, sp. zn. 13 Co 153/98, a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne °19.11.1997, č.j. 15 C 161/92-70, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 24.11.1999 domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.8.1999, sp. zn. 13 Co 153/98, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19.11.1997, č.j. 15 C 161/92-70. V odůvodnění ústavní stížnosti uvedli, že soudy nepřiznáním stěžovatelům postavení oprávněných osob porušily jejich základní práva, a to jmenovitě základní právo zakotvené v čl. 11 odst. 1 a v čl. 36 Listiny základních práv a svobod a v čl. 90 Ústavy ČR. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Stěžovatelé však v této věci nepodali proti rozsudku Krajského soudu v Brně dovolání, jehož přípustnost byla založena na základě § 239 odst. 2 obč. soudního řádu, neboť - jak vyplývá z enunciátu i odůvodnění tohoto rozsudku - stěžovatelé požadovali, aby odvolací soud připustil právo dovolání, soud však jejich návrhu nevyhověl. Tímto procesním postupem si stěžovatelé vytvořili prostor pro podání dovolání, jinými slovy, získali možnost, aby "zásadní význam" napadeného rozhodnutí odvolacího soudu posoudil přímo dovolací soud. Stěžovatelé však svého práva nevyužili a tím nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 22.2.2000 JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací