Plný text
III. ÚS 583/01 Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatelů 1) Ing. L.K. a 2) P.K., zastoupených JUDr. J.F., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. června 2001, sp. zn. 44 Ca 192/2000, rozhodnutí O.Ú., ze dne 31. října 2000, č. j. výst. 24588/2000, a M.ú., stavebního úřadu ze dne 14. července 2000, č. j. V 4/2000, t a k t o :
Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í : Stěžovatelé, kteří se domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. června 2001, sp. zn. 44 Ca 192/2000, a rozhodnutí úřadů, u nichž bylo rozhodováno ve stavebním řízení, odůvodnili návrh tím, že podle jejich přesvědčení jimi bylo zasaženo do vlastnických práv, která jsou zaručena čl. 11 odst. 1 a 3, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy. Poukázali na průběh stavebního řízení, v němž byla povolena stavba "P.," na pozemcích v k. ú. D., v obci P., na námitky, které uplatnili jako vlastníci pozemku, v jehož blízkosti bylo umístěno rozvodné zařízení a vymezeno tzv. ochranné pásmo, a uvedli, že s těmito námitkami se nevypořádaly správní orgány ani Krajský soud v Praze, u kterého se stěžovatelé domáhali žalobou zrušení správních rozhodnutí. Předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze se ve svém písemném vyjádření ze dne 14. prosince 2001 odvolala na odůvodnění rozsudku ze dne 12. června 2001, uvedla, že soud přezkoumal rozhodnutí správního orgánu a to shledal v souladu se zákonem. O.Ú., ve vyjádření ze dne 9. ledna 2002 poukázal na souhlas všech dotčených státních orgánů se stavbou a jejím umístěním, stavebník sám pak prokázal, že stavba je v souladu s veřejným zájmem a s ustanovením § 88 odst. b) stavebního zákona. Uvedl, že nařízení odstranění stavby by bylo v rozporu s citovaným ustanovením, a proto by návrh stěžovatelů neměl být shledán oprávněným. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 192/2000 a spisu M.ú., stavebního úřadu, č. j. V4/2000, zásah do práv, jichž se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí O.Ú. ze dne 31. října 2000, č. j. výst. 24588/2000, toto přezkoumal dle § 247 a násl. obč. soudního řádu, v odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v žalobě, vyložil ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a opodstatněně konstatoval existenci "veřejného zájmu" pro zřízení a tedy i povolení předmětné stavby, jak jej zjistily i oprávněné orgány ve stavebním řízení. Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2002