Plný text
III. ÚS 595/01 Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele L. v. o. s., zastoupeného JUDr. B. O., advokátkou, o ústavní stížnosti na postup Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Cm 362/99, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, jímž by bylo Městskému soudu v Praze uloženo nepokračovat v průtazích řízení ve věci vedené pod sp. zn. 25 Cm 362/99. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soud neprojednává věc bez zbytečných průtahů, od podání žaloby v roce 1998 se žalovaný dostal do likvidace, což povede na straně žalobce - stěžovatele nepochybně ke ztrátám. Z těchto důvodů se postupem soudu cítí dotčen na právech, zaručených čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na obnovu řízení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Na základě obsahu návrhu, v němž stěžovatel namítá průtahy v řízení, aniž si na tyto, v souladu se zákonem č. 436/1991 Sb., stěžoval u příslušných orgánů soudů, nutno konstatovat, že navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Proto byl návrh dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2001