Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)

Spisová značka

III. ÚS 623/06

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 12. 10. 2006Zpravodaj: Holländer PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2006:3.US.623.06.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PONapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2. 8. 2006Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 12. října 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele BENET GROUP, a. s. se sídlem v [adresa] zastoupeného JUDr. Jiřím Demutem, advokátem se sídlem [PSČ obec] 7, Dukelských hrdinů 14, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 3. 2006 sp. zn. 37 Co 110/2004, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení s tím, že se rozhodnutím soudu, kterým mu nebyl umožněn vstup do řízení, cítí dotčen v právu zakotveném v čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že nemůže souhlasit s právním názorem Krajského soudu v Brně, dle kterého v daném případě nejsou od počátku sporu zjevně jeho majetkové zájmy souladné s majetkovými zájmy žalobce, na jehož straně chtěl do řízení vstoupit, a že jeho zájem o vstup do řízení je veden snahou "dohlížením na průběh řízení" ochraňovat své vlastní majetkové nároky. Jako věřitel žalobce má zájem na určení jeho vlastnického práva k nemovitostem, což by vedlo k zachování konkursní podstaty v co největším rozsahu, následně by tak mohlo vést k uspokojení jeho pohledávky za žalobcem jako dlužníkem. Proto má zájem na výsledku řízení, v němž by mohl také ve sporu žalobci pomoci. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jímž nebyl připuštěn vstup stěžovatele jako vedlejšího účastníka na straně žalobce do řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem proti ČKD Blansko Strojírny, a. s., se sídlem v [adresa] jako žalobcem, a opodstatněně rozhodnutí potvrdil, když shodně posoudil důvody, pro které stěžovatel zájem o vstup do řízení projevil. Nutno dodat, že i nesouhlas žalobce se vstupem vedlejšího účastníka do řízení na jeho straně (jak byl soudem I. stupně zjištěn) je závažnou okolností, pro kterou by nepochybně nemohla být ve shodě uplatňována práva a povinnosti vedlejšího účastníka a žalobce, jako účastníka řízení, tedy i okolností, pro kterou vstup stěžovatele do řízení nebyl připuštěn důvodně (§ 93 obč. soudního řádu).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 2006

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací