ÚS 628/99
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. března 1995, sp. zn. 2 To 132/95, usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 23. ledna 1995, sp. zn. Nt 208/92, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. února 1981, sp. zn. 19 To 19/81, a rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 8. ledna 1981, sp. zn. 3 T 10/80, mimo ústní jednání dne 5. 4. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, označeným jako ústavní stížnost, napadl stěžovatel ve své trestní věci (Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 3 T 10/80) rozhodnutí obecných soudů a tvrdil, že těmito rozhodnutími obecných soudů orgány veřejné moci porušily ústavně zaručené právo obhajoby.
Protože toto podání, mělo-li by být posuzováno jako ústavní stížnost, bylo postiženo řadou formálních vad, byly tyto vady stěžovateli výzvou Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2000 vytknuty s tím, že mu současně byla stanovena lhůta k odstranění těchto vad v trvání 30 dnů, v kteréžto lhůtě bylo mu současně uloženo, aby předložil plnou moc zástupce, který by jej v případném řízení před Ústavním soudem zastupoval. Zmíněná výzva byla stěžovateli doručena dne 21. 2. 2000, a protože k dnešnímu dni stěžovatel formální vady, jak shora je o nich zmínka, neodstranil, bylo o jeho návrhu rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů ).
V Brně dne 5. dubna 2000