Ústavní soud rozhodl dne 23. března 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci návrhu J. H., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 2. 12. 2005, navrhovatel napadl usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2005 č. j. 11 Cmo 82/2005-250, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2004 č. j. 43 Cm 4/2002-238, kterým bylo zastaveno řízení z důvodu zpětvzetí žaloby.
Spolu s návrhem na zrušení výše označeného usnesení Vrchního soudu v Praze navrhovatel navrhuje zrušení v návrhu blíže označených částí ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) a ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o konkursu a vyrovnání"). Předmětný návrh neměl náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), proto byl navrhovatel vyzván k odstranění vad podání ve smyslu písemného poučení. K odstranění vad návrhu byla navrhovateli poskytnuta 30denní lhůta ode dne doručení výzvy a písemného poučení. V předmětném poučení byl navrhovatel zejména upozorněn na povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to na základě speciální plné moci, a na možnost odmítnutí návrhu Ústavním soudem podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, v případě, že ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstraní. Písemnou výzvu spolu s poučením převzal navrhovatel dne 9. 1. 2006. Dne 10. 1. 2006, tedy ve stanovené lhůtě, obdržel Ústavní soud další podání navrhovatele, obsahující pouze stručné sdělení, že "nedopatřením zapomněl poslat k ústavní stížnosti přílohu, tj. předmětné usnesení Vrchního soudu v Praze", které tímto přikládá. Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 14. 2. 2006, tedy po stanovené 30denní lhůtě k odstranění vad návrhu, požádal navrhovatel o prodloužení původně určené lhůty "na nezbytně dlouhou dobu" k tomu, aby po zajištění advokáta odstranil vady podání. Protože navrhovatel po obdržení výzvy požádal ČAK o určení advokáta, prodloužil Ústavní soud navrhovateli dopisem ze dne 16. 2. 2006 lhůtu k odstranění vad podání a jeho doplnění do 3. března 2006 s tím, že v takto prodloužené lhůtě byl navrhovatel povinen odstranit veškeré vady podání. Současně byl navrhovatel upozorněn na odmítnutí návrhu v případě nesplnění podmínek výzvy v takto prodloužené lhůtě. Předmětná zásilka obsahující dopis ze dne 16. 2. 2006 byla na poště po výzvě uložena dne 21. 2. 2006. Ve smyslu ustanovení § 46 odst. 6 občanského soudního řádu byla tato zásilka určená do vlastních rukou navrhovatele doručena dne 3. 3. 2006. Téhož dne marně uplynula další lhůta k odstranění vad návrhu. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel vady návrhu podle písemného poučení ani v prodloužené lhůtě neodstranil, Ústavní soud z tohoto důvodu návrh na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2005 č. j. 11 Cmo 82/2005-250, včetně návrhu na zrušení částí ustanovení § 14 odst. 1 písm. c), d) zákona o konkursu a vyrovnání odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve vztahu k ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. března 2006 Jan Musil předseda senátu Ústavního soudu