Ústavní soud rozhodl dne 5. března 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Pavla Rychetského a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti P. N., zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 10. prosince 2012 č. j. 12 Co 623/2012-181 a proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 1. listopadu 2012 č. j. 15 C 281/2008-173, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci a Okresního soudu v Přerově, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Stěžovatel ve včas podané ústavní stížnosti napadá v záhlaví usnesení označená rozhodnutí pro údajné porušení ústavně zaručených práv a svobod ve smyslu čl. 2 odst. 2 čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 2 odst. 3, čl. 89 odst. 2 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR, jakož i čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Stěžovatel (v dřívějším občanskoprávním řízení v procesním postavení žalovaného) nesouhlasí s tím, že Okresní soud v Přerově a Krajský soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci zamítly jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 žalobci Mgr. M. N.. Návrh byl stěžovatelem podán s odůvodněním, že Mgr. M. N., otec stěžovatele, je od 8. 11. 2009 pohřešován, takže doručení předmětného rozsudku právní zástupkyni žalobce JUDr. I. T. dne 7. 12. 2009 je neúčinné.
Porušení výše označených ústavně zaručených práv a svobod spatřuje stěžovatel v tom, že obecné soudy zamítly jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku s odůvodněním, že stěžovatel není osobou věcně legitimovanou k podání takového návrhu, aniž ve věci nařídily ústní jednání a aniž by umožnily stěžovateli vznést své argumenty.
Stěžovatel připomíná, že ohledně Mgr. M. N. je u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 0 Nc 1042/2010 vedeno řízení o prohlášení za mrtvého. Dále dovozuje, že procesní plná moc, udělená Mgr. M. N. v řízení, v němž došlo k doručování rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 právní zástupkyni JUDr. I. T., zanikla již dne 8. 11. 2009, neboť existuje důvodný předpoklad, že jmenovaný se toho dne stal obětí vraždy, přičemž jeho tělo nebylo nalezeno.
Z obsahu ústavní stížnosti a z připojených listin Ústavní soud zjišťuje:
Usnesením ze dne 1. 11. 2012 č. j. 15 C 281/2008-173 Okresní soud v Přerově zamítl návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 žalobci Mgr. M. N., jako nedůvodný. Zamítnutí návrhu odůvodnil nalézací soud tím, že v předmětném řízení, v němž došlo k doručování rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94, byl Mgr. M. N. zastoupen právní zástupkyní advokátkou JUDr. I. T. s procesní plnou mocí; proto byl předmětný rozsudek podle ustanovení § 50b odst. 2 o. s. ř. dne 7. 12. 2009 doručen jí. Dále Okresní soud v Přerově konstatoval, že stěžovatel není podle názoru soudu věcně legitimován k návrhu o neúčinnosti doručení předmětného rozsudku krajského soudu, neboť citované ustanovení o. s. ř. slouží k ochraně toho účastníka, kterému bylo doručováno a který se nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit.
Odvoláním napadené usnesení Okresního soudu v Přerově potvrdil Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 10. prosince 2012 č. j. 12 Co 623/2012-181.
Dále se zjišťuje, že Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 20. 7. 2012 č. j. 0 Nc 1042/2010-40 přerušil řízení o prohlášení Mgr. M. N. za mrtvého až do pravomocného skončení trestního řízení, vedeného u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 29 T 1/2011 proti stěžovateli, obžalovanému z vraždy nezvěstného otce.
Ústavní stížnost není opodstatněná.
Ústavní soud se ztotožňuje s rozhodnutími obecných soudů, napadenými ústavní stížností, v nichž bylo vysloveno, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 byl soudem správně doručen, ve smyslu ustanovení § 50b odst. 2 o. s. ř., JUDr. I. T., advokátce žalobce Mgr. M. N. s procesní plnou mocí. Tato procesní plná moc nezanikla, jak ostatně připomněl odvolací soud, prohlášením Mgr. M. N. za nezvěstného, stejně jako z tohoto důvodu nezanikla ani jeho způsobilost být účastníkem řízení.
Citovaným ustanovením § 50b odst. 2 o. s. ř. je chráněno procesní právo fyzické osoby - účastníka řízení, být účastníkem právních vztahů do doby, dokud nezemře, respektive dokud nebude prohlášen za mrtvého. Taková ochrana procesních práv je výrazem rovnosti účastníků řízení a nemůže nijak poškodit procesní práva protistrany sporu.
Ústavní soud konstatuje, že napadenými rozhodnutími obecných soudů nedošlo k žádnému protiústavnímu zásahu do základních práv stěžovatele. Nelze nijak zpochybnit správnost závěru obou obecných soudů, že stěžovatel nebyl věcně legitimován k podání návrhu o neúčinnosti doručení předmětného rozsudku s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci. Právní ochrany neúčinnosti doručení předmětného rozhodnutí se nemůže dovolat ten účastník řízení, který nemůže prokázat, že protistrana sporu, v dané věci žalobce, po zahájení řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, a že tedy ještě před doručením předmětného rozhodnutí existovala překážka postupu řízení ve smyslu ustanovení § 107 o. s. ř. V posuzovaném případě takový důkaz o ztrátě způsobilosti Mgr. M. N. být účastníkem sporu neexistuje, protože řízení o prohlášení za mrtvého bylo přerušeno. Pouhé zjištění, že Mgr. M. N. je nezvěstný, je v daných souvislostech irelevantní. Ze všech výše vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2013
Vladimír Kůrka v. r. předseda senátu Ústavního soudu