Odůvodnění
Stěžovatel se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. října 1999, č. j. 17 Co 354/99-60. Vyslovil přesvědčení, že označený soud jako orgán veřejné noci svým postupem porušil jeho právo na soudní ochranu, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když zamítl odůvodněné důkazní návrhy a když tak v rozhodnutí vycházel z neúplně zjištěného skutkového stavu. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu v nemovitosti, jejímž je vlastníkem, považuje za omezení vlastnického práva a tedy i za porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písni. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 6 C 1197/98 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 17. Co 354/99-60, ze dne 27. října 1999, zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, shledán nebyl. Pokud jde o rozsah a hodnocení důkazů, jakož i o odvolací řízení, soudy postupovaly v souladu s § 120 odst. 1, s § 132 a 219 občanského soudního řádu.
2 111. Ú S 66/2000-10 Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. května 2000 2