Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 10. ledna 2006 ve věci navrhovatelky K. M., zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, advokátem se sídlem [PSČ obec] 1, Národní 43, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. 8. 2005 č. j. 30 Co 145/2005-39 a usnesení soudní exekutorky JUDr. Evy Jablonské ze dne 23. 11. 2004 č. j. Ex 338/04-24, takto :
Výrok
.
Návrh se odmítá
Odůvodnění
Navrhovatelka, která se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnila ústavní stížnost tím, že dle jejího přesvědčení jimi byla porušena práva na spravedlivý proces a na ochranu přiměřené životní úrovně, včetně přiměřeného bydlení. Současně navrhla, aby bylo rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Dle § 229 odst. 4 obč. soudního řádu může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo odvolací řízení zastaveno. Z obsahu návrhu a z napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo zjištěno, že odvolání stěžovatelky proti usnesení exekutora ze dne 23. 11. 2004 bylo dne 30. 8. 2005 odmítnuto, v ústavní stížnosti navrhovatelka netvrdí, že žalobu pro zmatečnost podala a tak vyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, její ústavní stížnost také nesměřuje proti rozhodnutí o takovém posledním poskytnutém procesním prostředku (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). S ohledem na uvedené byl návrh jako nepřípustný odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 1 výše citovaného zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. ledna 2006