Odůvodnění
Dne 13. 12. 2004 obdržel Ústavní soud podání (ústavní stížnost) navrhovatelky směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 10. 2004, čj. 25 Cdo 2295/2003-97.
Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v ust. § 30, § 31, § 34, § 72 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud navrhovatelku k odstranění vad podání. K tomu jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud navrhovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) ve smyslu ust. § 43 zákona o Ústavním soudu, odmítnout.
Dne 10. 3. 2005 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání navrhovatelky, ve kterém tato požádala Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad podání za účelem obstarání si advokáta pro řízení před Ústavním soudem a doplnění ústavní stížnosti.
Na základě uvedené žádosti navrhovatelky Ústavní soud navrhovatelce prodloužil lhůtu k odstranění vad podání o dalších dvacet dnů od doručení vyrozumění Ústavního soudu o prodloužení lhůty. Současně Ústavní soud navrhovatelku opět upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) ve smyslu ust. § 43 zákona o Ústavním soudu, odmítnout. Sdělení Ústavního soudu o prodloužení lhůty k odstranění vad podání bylo navrhovatelce doručeno dne 21. 3. 2005. Přípisem Ústavnímu soudu doručeným dne 11. 4. 2005 navrhovatelka Ústavní soud znovu požádala o prodloužení lhůty za účelem odstranění vad podání. K dotazu Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2005 ČAK přípisem Ústavnímu soudu doručeným dne 7. 7. 2005 sdělila, že v letošním roce byli paní I.K. ve věci ústavní stížnosti ČAK určeni tři advokáti. Dne 8. 4. 2005 byla určena advokátka Mgr. I.T. Advokátka K písemně sdělila, že v minulosti poskytla právní služby panu Ing. J.P., proti kterému ústavní stížnost paní K. směřovala. Určení bylo proto dne 4. 5. 2005 zrušeno z důvodu možného střetu zájmů. Dne 18. 4. 2005 byl paní K. určen advokát JUDr. J.M. JUDr. M.K. předložil právní rozbor ve věci, z něhož mj. vyplynulo, že paní K. odmítla podepsat plnou moc, a tak zmařila možnost zastupování v požadované ústavní stížnosti. Určení bylo dne 12. 5. 2005 zrušeno. Dne 4. 5. 2005 byla paní K. určena advokátka JUDr. D.K. Určená advokátka opět předložila právní rozbor ve věci, z něhož mj. vyplynulo, že žadatelka ani v tomto případě nebyla ochotna udělit určené advokátce procesní plnou moc. K tomu uvedla, že má za to, že není povinna tuto plnou moc udělovat, neboť si ústavní stížnost podala sama, žádá pouze o její doplnění, nikoliv o zastupování, přitom za účelem doplnění byl advokát určen K a z toho důvodu je přesvědčena, že není nutno plnou moc advokátovi udělovat. K dále poukázala na to, že písemné určení je formální úřední sdělení o tom, že K určuje advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby v jedné právní věci. Toto písemné určení nenahrazuje mandátní smlouvu. Pokud určenému advokátovi nebrání závažné a zákonné důvody právní službu poskytnout a jsou-li nároky žadatele oprávněné, je advokát povinen v jedné konkrétní právní věci, v písemném určení označené, tuto požadovanou právní službu poskytnout. Určení neznamená generální zastupování a žadatel musí k příslušnému právnímu úkonu advokáta zmocnit k zastupování podepsáním plné moci. Závěrem se v přípise K uvádí, že podmínky určení jsou přísné a pokud žadatel žádá o poskytnutí služby bezplatné, je nutné podrobně doložit majetkové a sociální poměry, neboť institut určení advokáta je velkou měrou zneužíván.
Protože vady podání do dnešního dne nebyly odstraněny, jakož i vzhledem k výše uvedenému sdělení K, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. července 2005
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj