Ústavní soud rozhodl v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky AGRO Staňkov a. s., Plzeňská 350, [PSČ obec], zastoupené JUDr. Jaroslavem Kozlerem, advokátem se sídlem v [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2006 sp. zn. 18 Co 195/2006, proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 9. 3. 2006 sp. zn. 3 C 118/2003, 3 C 8/2000 a proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2008 sp. zn. 28 Cdo 3317/2006, jež byla zaevidována pod sp. zn. III. ÚS 824/08, a ve věci ústavní stížnosti téže stěžovatelky, zastoupené týmž advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 9. 2008 sp. zn. 18 Co 216/2008 a proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 3. 2008 sp. zn. 3 C 118/2003, 3 C 8/2000, jež byla zaevidována pod sp. zn. III. ÚS 2863/08, takto:
Výrok
Ústavní stížnosti vedené pod spisovými značkami sp. zn. III. ÚS 824/08 a sp. zn. III. ÚS 2863/08 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou III. ÚS 2863/08.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dvě ústavní stížnosti směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.
Ústavní stížnosti byly podány toutéž stěžovatelkou a po skutkové stránce se týkají téže věci. Účastníci řízení a vedlejší účastník V. S. (v řízení u obecných soudů v postavení žalobce) jsou u obou ústavních stížností stejní. První ústavní stížností jsou napadena mezitímní soudní rozhodnutí, kterými byl shledán nárok žalobce jako opodstatněný co do základu. Druhou ústavní stížností jsou napadena rozhodnutí, jimiž bylo rozhodnuto o výši nároku a o nákladech řízení. Obě ústavní stížnosti vycházejí ze stejného skutkového stavu a obsahují takřka totožnou argumentaci.
Podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému řízení věci, které byly u něj zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků.
Proto Ústavní soud podle výše citovaných ustanovení z důvodu hospodárnosti a efektivnosti řízení spojil obě věci ke společnému řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2008
Pavel Rychetský předseda Ústavního soudu