Plný text
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti V. G., zastoupeného JUDr. Evou Kučerovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2005, sp. zn. 7 Tdo 630/2005, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.1. 2004, sp. zn. 6 To 685/2003 a rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 7. 2003, sp. zn. 2 T 7/2003, t a k t o :
Ústavní stížnost s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 11. 1. 2006, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů; je přesvědčen, že jimi byla dotčena práva, jež mu svědčí podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť jednak v jeho věci rozhodoval vyloučený soudce a jednak ji soud neprojednal "v přiměřené lhůtě", resp. "bez zbytečných průtahů".
Ze spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 2 T 7/2003 se podává, že stížností napadené usnesení, jímž Nejvyšší soud dovolání stěžovatele (opírající se o dovolací důvod ve smyslu § 265b odst. 1 písm. b/) odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e/ tr. ř., bylo stěžovateli a jeho tehdejší obhájkyni doručeno dne 14. 7. 2005. Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým rozhodnutím zde bylo uvedené rozhodnutí dovolacího soudu, pročež lhůta k podání ústavní stížnosti započala běžet dne 15. 7. 2005. Jestliže ústavní stížnost byla podána až 11. 1. 2006, je zjevné, že byla podána po jejím uplynutí. Okolnost, že stěžovatel své zástupkyni poskytl nesprávnou informaci o konci lhůty k podání ústavní stížnosti, a že zástupkyně dne 2. 1. 2006 utrpěla zranění, jež ji upoutalo na lůžko a správnost tohoto údaje proto nemohla prověřit (jak se uvádí v ústavní stížnosti), na vyjádřeném závěru nemůže z povahy věci ničeho měnit. Lze jen pro úplnost a na vysvětlenou stěžovateli připomenout, že zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti je neprominutelné. Proto nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b/ zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu n e n í odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2006
Vladimír K ů r k a v. r. soudce zpravodaj