Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky T. V., zastoupené JUDr. Lukášem Frenclem, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2026 č. j. 91 Co 356/2025-766, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. června 2025 č. j. 62 Nc 2502/2025-651, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, a O. P., a nezletilých [nezletilý] a D. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Nezletilým [nezletilý] a D. P. se pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. IV. ÚS 1068/26 jmenuje opatrovník Městská část X.
Odůvodnění
1. Stěžovatelce a vedlejšímu účastníku se v nesezdaném soužití narodily dvě děti. Od 3. 9. 2021 nežijí ve společné domácnosti a o děti pečuje převážně stěžovatelka. Dne 10. 1. 2025 podala stěžovatelka soudu návrh na úpravu poměrů k dětem a úpravu výživného, které požadovala stanovit zpětně ke dni 1. 1. 2022. Obvodní soud pro Prahu 9 svěřil děti do péče stěžovatelky a otci upravil styk s dětmi každý lichý víkend. Výživné zpětně nepřiznal a vyživovací povinnost otce stanovil až od právní moci rozsudku. Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelky proti výrokům o výživném změnil počátek vyživovací povinnosti otce a posunul jej částečně zpět ke dni 1. 7. 2024. Určení výživného k dřívějšímu datu nepovažoval za důvodné. Rozhodné bylo, že stěžovatelka měla až do června 2024 přístup k účtu, na nějž otec zasílal finanční prostředky na úhradu potřeb dětí. Stěžovatelka v ústavní stížnosti trvá na tom, že s ohledem na nadstandardní příjmy otce měly soudy přiznat výživné zpětně již ke dni 1. 1. 2022. Podle stěžovatelky soudy nezjistily dostatečně skutkový stav a své závěry řádně neodůvodnily.
2. Podle § 892 odst. 3 občanského zákoníku platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (viz též § 943 občanského zákoníku a § 469 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních).
3. V této věci je zjevná kolize zájmů mezi nezletilými a jejich rodiči, neboť napadené rozsudky rozhodovaly o vyživovací povinnosti otce k nezletilým. Nezletilí mají v řízení o ústavní stížnosti postavení vedlejších účastníků a jejich zákonní zástupci jsou rovněž účastníky řízení, matka jako stěžovatelka a otec jako vedlejší účastník.
4. Ústavní soud proto jmenoval nezletilým opatrovníka, schopného hájit zájmy nezletilých v řízení o ústavní stížnosti. Shledal přitom vhodným, aby jím byla jmenována Městská část X, která nezletilé zastupovala již v řízení před civilními soudy a je se situací rodiny obeznámena. Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu