Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti A. H., bez zastoupení, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2017, č. j. 27 Cdo 3742/2017-297, Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2015, č. j. 4 Co 193/2014-234, a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11. 2012, č. j. 25 Co 493/2012-62, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní zákonné požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními téhož zákona, přestože si jich stěžovatelka musí být vědoma, protože se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátila s podáními, při jejichž projednání o nich byla poučena; stěžovatelka není zastoupena advokátem, ač jí to zákon ukládá, a podání trpí vadami, které je činí neprojednatelným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. Toto usnesení obsahuje stručné odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 13. dubna 2018
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj