Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. V., právně zastoupeného JUDr. Jiřím Trnkou, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. listopadu 2012 sp. zn. 34 C 236/2011, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 90 Kč z titulu poskytnuté ústavní pohotovostní služby a uhradit náklady řízení, neboť o konání soudního jednání nebyl řádně vyrozuměn. Ačkoli měl totiž zřízenou datovou schránku, soud mu doručoval na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Tímto postupem měl být zkrácen na svých ústavních právech a nemohl se tak v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod osobně účastnit projednání věci.
Ústavní soud je nucen konstatovat, že námitky stěžovatele se překrývají s tzv. zmatečnostními důvody ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1082/2000 ze dne 15. listopadu 2000). Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. V projednávané věci se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němu není odvolání přípustné, ačkoliv podle § 229 odst. 3 občanského soudního řádu proti němu mohl podat žalobu pro zmatečnost. Je tedy zřejmé, že nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro meritorní projednání jeho ústavní stížnosti, pročež ji Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako nepřípustnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. června 2014
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj