ÚS 119/2000
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 16. března 2000 ve věci ústavní stížnosti P. J., proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. 9. 1999, čj. 4 T 130/99-54, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 10. 1999, čj. 4 To 697/99-65,
takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 4 T 130/99 Okresního soudu v Teplicích, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, čj. 4 To 697/99-65, bylo stěžovatelce doručeno dne 13. 12. 1999. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 23. 2. 2000, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/[PSČ obec]., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 16. března 2000
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj