IV. ÚS 12/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 2. února 1998 ve věci ústavní stížnosti H.A., zastoupeného JUDr. R.K., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 1997, čj. 12 Co 306/97-35, a návrhu na zrušení ustanovení článku II bod 2 zákona č. 116/1994 Sb., takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh se odmítají.
Odůvodnění
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 11 C 260/95 Obvodního soudu pro Prahu 5, nabyl rozsudek Městského soudu v Praze, čj. 12 Co 306/97-35, právní moci dne 10. 11. 1997 jeho doručením všem účastníkům řízení. Jestliže tedy ústavní stížnost byla podána teprve dne 10. 1. 1998, stalo se tak již po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.
2 - IV. ÚS 12/98
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost, jež byla podána po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem, bez ohledu na její obsah podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout, a proto rovněž odmítnout i podaný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 2. února 1998
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj