Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jaroslava Fenyka a Jana Filipa o ústavní stížnosti O. K., zastoupeného Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudkům Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, č. j. 21 Cdo 4385/2018-204, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2016, č. j. 8 Co 1457/2016-142, a Okresního soudu v Prachaticích ze dne 16. 3. 2016, č. j. 9 C 85/2015-103, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Prachaticích jako účastníků řízení a korporace UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., se sídlem [adresa] jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se před obecnými soudy domáhal, aby bylo určeno, že zástavní právo zřízené ve prospěch vedlejší účastnice (žalované) smlouvou o zřízení zástavního práva ve formě notářského zápisu, sepsaného notářem JUDr. Miloslavem Jindřichem pod sp. zn. N 314/2007, NZ 286/2007, k zajištění pohledávky vedlejší účastnice ve výši 3 100 000 Kč ke spoluvlastnickému podílu stěžovatele ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech, zapsaných na LV č. X, katastrální území [k.ú.], neexistuje.
Důvodem, proč se stěžovatel domáhal shora uvedeného určení, byla skutečnost, že shora uvedený notářský zápis nemá podle něj všechny povinné zákonné náležitosti. Konkrétní vada podle něj spočívá v tom, že způsob ověření totožnosti jednajících osob uvedený v tomto notářském zápise neodpovídá § 64 notářského řádu, který požaduje prokázání totožnosti "platným úředním průkazem". V daném případě však došlo k jejímu ověření pouze "úředním průkazem" - tedy nebyla ověřena jeho platnost a ani není zřejmé, o jaký úřední průkaz se mělo jednat.
Stěžovatel je přesvědčen, že napadenými rozsudky bylo zasaženo do jeho práv, která jsou garantována Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), konkrétně pak v článku 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. Podle jeho názoru notářský zápis musí obsahovat výslovné označení způsobu, jak notář zjistil totožnost účastníků, tj. že v něm musí být výslovně uveden některý ze způsobů, kterým se podle § 64 notářského řádu prokazuje pro účely sepsání notářského zápisu totožnost účastníků a kterým z nich byla při sepsání notářem totožnost účastníků skutečně prokázána. Má-li jít o platný úřední průkaz, musí být z notářského zápisu zřejmé, o který úřední průkaz se jedná a že byl ke dni sepsání platný, aby bylo možné uvedenou skutečnost následně ověřit. Celý postup obecných soudů, které shora uvedené nevzaly v úvahu, je tak vůči stěžovateli diskriminační.
Ústavní soud se seznámil s obsahem podané stížnosti a napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Soudy všech stupňů se věcí pečlivě zabývaly a vydaly rozhodnutí, na která lze pro stručnost odkázat, protože jsou přesvědčivě odůvodněna a závěry soudů k jsou srozumitelně vysvětleny. Je třeba zdůraznit, že v tomto případě se věcí zabýval Nejvyšší soud meritorně (nikoliv jen procesně) a vydal napadený rozsudek, v němž je vysvětleno, z jakého důvodu je třeba v tomto případě považovat předmětný notářský zápis za platný. Dovolací soud dospěl navíc k (řádně odůvodněnému) závěru, že případný nedostatek formy notářského zápisu neznamená neplatnost obsahu notářského zápisu (zástavní smlouvy), který z hlediska smluvního ujednání obstojí jako soukromá listina.
Ústavní soud nemá, co by k odůvodnění rozhodnutí obecných soudů dodal, natož aby nalezl důvod pro jejich zrušení; pouhá polemika se závěry obecných soudů nemůže vést ke kasačnímu zásahu Ústavního soudu. Nespokojenost stěžovatele s výsledkem řízení neznamená porušení výše uvedených ústavních práv. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný; usnesení obsahuje stručné odůvodnění podle § 43 odst. 3 téhož zákona. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2019
Jaromír Jirsa v. r. předseda senátu