Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Bc. L. R., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2019, č. j. 5 As 376/2018-13, a "dalším rozhodnutím", za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 15. 4. 2019 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který však není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (§ 34 ve spojení s § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a navrhovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 téhož zákona). Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu přitom známo, že stěžovatel podal v minulosti již kolem osmdesáti ústavních stížností, a proto si musí být povinnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem dobře vědom. Stěžovatel byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen. Stěžovatel si ze stejného důvodu musí být vědom i toho, že řízení před Ústavním soudem nepodléhá soudnímu poplatku a že pro toto řízení přichází v úvahu toliko určení advokáta podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, za kterýmžto účelem se navrhovatel musí sám obrátit na Českou advokátní komoru. K ústavní stížnosti připojená žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce, jakož i prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti, je tak bezpředmětná.
V kontextu výše uvedeného, aniž by znovu vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, proto Ústavní soud přiměřeně aplikoval § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. dubna 2019
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj