Plný text
ÚS 127/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl o návrhu R.S.,
t a k t o
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavnímu soudu bylo dne 7. 5. 1996 doručeno podání označené jako podnět k porušení mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána v trestním řízení. Z obsahu tohoto podání vyplývá, že proti navrhovateli byla podána žaloba, kterou mu je kladeno za vinu spáchání trestného činu nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami nebo jedy podle § 187 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákona. Namítá, že je obžalován na podkladě zcela nedostatečných důkazů a že v uvedeném případě mělo zásadní význam, aby byla bezprostředně provedena rekognice. Ta byla však provedena až po delší době a v rozporu s ustanovením § 93 odst. 2 trestního řádu. Po vrácení věci státnímu zástupci byla provedena po sedmi měsících další rekognice, která opět nesplňovala podmínky postupu podle výše citovaného ustanovení. Navrhovatel se proto domnívá, že došlo k porušení zákonů, které zajišťují práva obviněného na obhajobu a že byla porušena zásada presumpce neviny. Zároveň poukazuje na porušení čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 1
IV. ÚS 127/96 Na základě sdělení Obvodního soudu pro Prahu 1, které si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že trestní věc vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 6T 56/96 se nachází ve stádiu hlavního líčení, které bylo zahájeno dne 7. 5. 1996 a které bylo odročeno za účelem výslechu svědků na 28. 5. 1996.
Za daných okolností nezbývá než konstatovat, že se jedná o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že zásada presumpce neviny je vyjádřením toho, že každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. Tato zásada obsahuje proto požadavek, aby vina obžalovaného byla úplně a nepochybně prokázána, což je spojeno se zásadou pravdivého zjištění skutkového stavu věci. Je tedy věcí příslušného soudu, zde Obvodního soudu pro Prahu 1, jak se v rozsudku s provedenými důkazy vypořádá, s uvážením všech okolností případu jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, a to z hlediska jejich pravdivosti, závažnosti a zákonnosti. Navíc je třeba konstatovat, že navrhovatel má po rozhodnutí soudu I. stupně možnost použít na ochranu svých práv další procesní prostředky.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podání navrhovatele odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, aniž by soudce zpravodaj navrhovatele vyzval k odstranění vad návrhu, neboť to považoval za daných okolností za bezpředmětné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. června 1996
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj