Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., právně zastoupené JUDr. Dagmar Malou, Denisova 504, Jičín, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2010 sp. zn. 1 As 78/2009, rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. 5 Ca 330/2008, rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 2. 7. 2008 sp. zn 92288/2007 a rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 8. 10. 2007 sp. zn. 122025/2003, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 3. 5. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V souladu s ustanovením § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je nezbytné, aby byl stěžovatel v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. O této skutečnosti byla stěžovatelka přípisem ze dne 14. 5. 2010 zpravena. Současně s tím byla informována o tom, že ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a z návrhu musí být zřejmé, čeho se daný případ dotýká, musí obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů. Stejně tak je nezbytné k návrhu přiložit kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který byl k ochraně práva využit. K odstranění vad návrhu byla stěžovatelce poskytnuta lhůta 20 dnů od doručení poučení o náležitostech podání. Z doručenky je zřejmé, že stěžovatelka převzala výzvu Ústavního soudu dne 18. 5. 2010 a den následující, tj. 19. 5. 2010, jí tedy počala běžet lhůta pro odstranění vad. Dne 18. 6. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc, kterou stěžovatelka zmocnila advokátku JUDr. Dagmar Malou k zastupování v řízení vedeném u Ústavního soudu pod. sp. zn. 1270/10. Právní zástupkyně ve svém přípise uvedla, že se plně ztotožňuje s obsahem podání učiněného stěžovatelkou v návrhu ze dne 2. 5. 2010.
Ústavní soud posoudil předmětnou ústavní stížnost a dospěl k závěru, že vady, jimiž bylo podání stěžovatelky zatíženo, nebyly odstraněny. Předně je třeba zdůraznit, že povinnost být právně zastoupen v řízení o ústavní stížnosti advokátem nelze vnímat pouze jako formalitu bez materiálního obsahu. Stěžovatelka sepsala svůj návrh sama v rozsahu půl strany. Z návrhu přitom není zřejmé, v čem spatřuje pochybení orgánů státní moci, není zřejmé, oč se v daném případě jedná a bylo nezbytné, aby byla ústavní stížnost sepsána kvalifikovaně právním profesionálem. Advokát se nemůže zprostit svého poslání pouhým formálním odkazem na podání stěžovatele. Advokátka v předmětném případě nejen, že návrh nedoplnila, ale nesplnila ani další elementární náležitost, a to předložení posledního využitého opravného prostředku. Z výše uvedených důvodů tak Ústavnímu soudu nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost odmítnout v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2010
Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj