Ústavní soud rozhodl dne 27. července 2009 o ústavní stížnosti MUDr. A. Z., zastoupené JUDr. Katarzynou Krzysztyniakovou, PhD., advokátkou, AK se sídlem [adresa] proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 14. 9. 2007 čj. 6 C 200/2007-26 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv zaručených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení shora označeného rozsudku vydaného v řízení o zaplacení částky 580,- Kč s příslušenstvím.
Stěžovatelka tvrdila, že se o existenci napadeného rozsudku dověděla až dne 19. 3. 2009 na základě informace poskytnuté zaměstnavatelem, ze které vyplývalo, že je na její majetek vedena exekuce. Tehdy se také seznámila s obsahem spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 6 C 200/2007, ze kterého zjistila, že jí byla v řízení o žalobě Kooperativy, pojišťovny, a. s., Praha, ustanovena opatrovnice, justiční čekatelka Krajského soudu v Ostravě, Mgr. E. V. Toto zastoupení stěžovatelka zpochybnila, neboť na adrese O., kam se jí okresní soud pokoušel doručovat písemnosti, se ode dne 3. 5. 2004 nezdržovala; její trvalé bydliště bylo na O.-P.. Tato nová adresa byla okresnímu soudu známa z vyžádaného výpisu z centrální evidence obyvatel ze dne 3. 4. 2007, okresní soud navíc usnesením ze dne 12. 4. 2007 vyzval žalobkyni ke změně označení stěžovatelky jako žalované právě s odkazem na zjištění učiněná z výpisu z centrální evidence obyvatel. Stěžovatelka měla za to, že k ustanovení opatrovníka došlo v rozporu s podmínkami stanovenými v § 29 odst. 3 o. s. ř., a v souladu s nálezovou judikaturou Ústavního soudu navrhla, aby napadený rozsudek Ústavní soud zrušil.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež z důvodů dále vyložených činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 11. zákona č. 7/2009 Sb. z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Stěžovatelka tak ve smyslu shora citovaného přechodného ustanovení může napadnout rozsudek Okresního soudu v Opavě vydaný dne 14. 9. 2007 (část věty před středníkem), a to ve lhůtě tří měsíců od doby, kdy se o něm dozvěděla. Tato lhůta by skončila dne 19. 6. 2009, avšak ve smyslu části věty za středníkem běh lhůty neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 7/2009 Sb.; ten nabyl účinnosti dne 1. 7. 2009, tříměsíční lhůta tedy skončí dnem 1. 10. 2009.
Stěžovatelka tak má k dispozici procesní prostředek, který může čerpat za účelem obrany svých práv.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. července 2009
Miloslav Výborný soudce zpravodaj