Ústavní soud rozhodl dne 23. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky Mgr. L. S., zastoupené JUDr. Janou Kümmelovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2008 sp. zn. 56 Co 84/2008, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí o přerušení řízení o zákazu styku otce s nezletilým [nezletilý] (jedná se o pseudonym). Uvedla, že R. A. je sice zapsán v příslušné matrice jako otec nezletilého, biologickým otcem je však L. S., jehož otcovství svědčí i závěr znaleckého posudku. S ohledem na to, že u soudu probíhá řízení o popření otcovství k nezletilému a ve věci zákazu styku tomu, kterého otcovství je popíráno, bylo řízení přerušeno, považuje to za rozhodnutí, jež je v rozporu i s právem dítěte, zakotveném v čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, stejně jako s právním názorem Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 568/06, kde s poukazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva bylo konstatováno, že "respekt k rodinnému životu vyžaduje, aby biologická a sociální realita převážila nad právní domněnkou..."
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu I. stupně dle § 212 občanského soudního řádu a opodstatněně je jako věcně správné potvrdil, když dle zjištění, že u soudu probíhá řízení o popření otcovství R. A. k nezletilému Janovi, který byl jako jeho otec zapsán a jehož práva a povinnosti rodiče k dítěti soud upravil, bylo namístě aplikovat § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu. Toto ustanovení umožňuje přerušení řízení tam, kde probíhá již takové, v němž je řešena otázka, která může mít pro rozhodnutí soudu význam. Je nepochybné, že řešení otcovství k nezletilému je otázkou, která pro řízení o styku toho, jemuž dosud otcovství svědčí, význam má. Závěrem nutno dodat, že pokud se matka dovolává před Ústavním soudem práv nezletilého, pak v prvé řádě bylo na ní, aby při početí dítěte, jakož i při označení otce nezletilého, narozeného mimo manželství, postupovala se vší odpovědností k tak závažné otázce, jakou je otcovství, k němuž se pak vážou obsáhlá práva a povinnosti vyplývající ze zákona o rodině (§ 31, § 32, § 34 odst. 1 a násl. zákona o rodině). Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2008
Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu