UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

IV. ÚS 1381/26

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2026-05-27Zpravodaj: Kühn ZdeněkTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:4.US.1381.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: OBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - PrahaNapadený akt: rozhodnutí správníPodání: 2026-05-20

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost proti rozhodnutí správního orgánu je nepřípustná, pokud stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal správní žalobu podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Neznalost jednoměsíční lhůty právním laikem přípustnost ústavní stížnosti nezakládá. Zkrácení lhůty ve stavebních věcech samo o sobě není protiústavní; rozhodné mohou být pouze jeho intertemporální účinky, pokud zkrátí již běžící lhůtu.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky S. B., zastoupené JUDr. Ondřejem Vislockým, advokátem, sídlem [adresa] Praha 2 - Vinohrady, proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 1. dubna 2026 č. j. MHMP 232712/2026, sp. zn. S-MHMP 634228/2025/STR, za účasti Magistrátu hlavního města Prahy, jako účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Úřad městské části Praha 15 vydal rozhodnutí povolující odstranění stavby rodinného domu a garáže, která sousedí s domem stěžovatelky. Proti tomuto rozhodnutí stěžovatelka podala odvolání, které Magistrát hlavního města Prahy zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

Ústavní stížnost je nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, jelikož proti napadenému rozhodnutí nepodala správní žalobu.

Nelze přitom přisvědčit její argumentaci, že by ústavní stížnost měla být přípustná, protože stěžovatelka je právní laik a nevěděla o tom, že lhůta k podání správní žaloby činí pouze jeden měsíc. Oproti mínění stěžovatelky žádný střet nové a staré právní úpravy v posuzované věci nenastal, neboť stěžovatelčina lhůta k podání správní žaloby začala běžet až přibližně rok a půl po účinnosti nové právní úpravy, která zkrátila lhůty k podání správní žaloby ve stavebních věcech na jeden měsíc. Stěžovatelčiny argumenty (které by ale beztak musely směřovat proti usnesení správního soudu, nikoli přímo proti rozhodnutí správního orgánu) dopadají jen na situace, kdy dojde ke zkrácení již běžící lhůty k podání správní žaloby, jehož důsledkem by nastalo odepření přístupu ke správnímu soudu. Zkrácení lhůty k podání správní žaloby ve věcech stavebních samo o sobě není problematické, problematické jsou intertemporální účinky tohoto zkrácení, které ale v této věci nenastaly (srov. nález ze dne 26. 3. 2025 sp. zn. I. ÚS 3241/24, body 16 až 51).

Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 téhož zákona]. O návrhu na odložení vykonatelnosti Ústavní soud nerozhodoval, protože o věci rozhodl přednostně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2026

Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací