UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost↪ 1× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 1391/11

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2011-10-24Zpravodaj: Výborný MiloslavTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2011:4.US.1391.11.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NS SOUD - VS Praha SOUD - MS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2011-05-13Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní soud odmítne jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů, pokud jejich právní názory a závěry neporušují ústavní kautely, zejména nevykazují znaky svévole, nepředvídatelnosti, iracionality či extrémního interpretačního excesu. Odkaz na přesvědčivé odůvodnění napadených rozhodnutí je v takovém případě dostačující.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 24. října 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Ing. P. Ch., zastoupeného Mgr. Vilémem Holubcem, advokátem, AK Londýnská 730/59, [PSČ obec] 2, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011 č. j. 29 Cdo 3084/2009-1195, Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 12. 2007 č. j. 1 Ko 347/2007-1089 a Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2007 č. j. 99 K 20/2000-757 takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů v jeho konkursní věci s tím, že byl zkrácen na svém právu na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu článku 90 Ústavy, článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a dalších příslušných článků hlavy páté Listiny, jakož i na právu na spravedlivý proces zakotveném v článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel dále žádá, aby náklady na jeho zastoupení zaplatil stát.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud nepokládá za nutné rekapitulovat průběh řízení před obecnými soudy, jehož byl stěžovatel účastníkem, ani obsah napadených rozhodnutí, neboť obé je Ústavnímu soudu i účastníkům řízení známo. Vyslovené právní názory a o něj se opírající právní závěry ve věci rozhodujících obecných soudů jsou z hlediska zachování kautel ústavnosti zcela akceptovatelné; nenesou znaky protiústavní nepředvídatelnosti v soudním rozhodování, svévole, extrémního interpretačního vykročení z chápání institutu úpadku, iracionality či jiného porušení zásad spravedlnosti. Maje stěžovatelem naříkaná rozhodnutí za ústavně souladná, může Ústavní soud na jejich přiléhavá odůvodnění pro stručnost odkázat.

S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Výsledek řízení neumožňuje, aby Ústavní soud případně rozhodl, že náklady na zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti zaplatí stát dle ustanovení § 83 odst. 1 téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2011

Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací