Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu D. K. a L. K., zastoupených JUDr. Alešem Pillerem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 13. března 2017, č. j. 0 Nc 2313/2016-93, a ze dne 22. března 2017, č. j. Nc 2313/2016-101, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo doručeno podání, v němž navrhovatelé nesouhlasí se způsobem vedení řízení o popření otcovství. Třetí osoba (domnělý otec) brojí proti jejich společnému prohlášení o otcovství syna navrhovatelky, ačkoliv není aktivně legitimován ani k podání příslušného návrhu; přesto soud ve věci nejprve ustanovil znalce a uložil mu vypracování znaleckého posudku, a teprve následně zahájil řízení podle § 793 o. z. Takový postup považují navrhovatelé za nepřijatelné zasahování do rodinného života.
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti totiž není a ani z povahy věci nemůže být jen úkolem Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci - v tom rámci zejména obecné justice (viz například nález sp. zn. III. ÚS 117/2000). Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nastupuje ústavní stížnost až v případě selhání všech ostatních procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu), nejsou-li dány zvláštní důvody přijetí ústavní stížnosti. Rozhodovací činnost Ústavního soudu je zaměřena především na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit procesními prostředky v rámci daného řízení samotného. V projednávané věci je patrné, že řízení před obecnými soudy ještě neskončilo, naopak bylo teprve zahájeno a bylo zadáno vypracování znaleckého posudku. Není na Ústavním soudu, aby napravoval možná pochybení obecných soudů v čase, kdy je mohou napravit soudy samy. Jinými slovy řečeno, ústavní stížnost je procesní nástroj, který lze použít až poté, co navrhovatelé vyčerpají všechny ostatní zákonné možnosti. Teprve po pravomocném skončení řízení může být Ústavní soud povolán ke kontrole. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu proto soudce zpravodaj návrh odmítl jako nepřípustný ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. května 2017
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj