Ústavní soud rozhodl dne 22. června 2010 ve věci ústavní stížnosti M. S., zastoupeného JUDr. Petrem Morongem, advokátem, AK se sídlem [adresa] proti rozsudkům Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2010 sp. zn. 4 T 93/2009 a Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2010 sp. zn. 7 To 17/2010 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, neschopnou pro její vady projednání, domáhal se stěžovatel zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů. Právní zástupce stěžovatele byl přípisem Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2010, doručeným mu dne 3. 6. 2010, vyzván k odstranění celé řady vad návrhu ve lhůtě do 21. 6. 2010. Stěžovateli byl na vědomí přípis doručen též dne 3. 6. 2010. Stanovená lhůta však uplynula marně.
Stěžovatelem zvolený advokát, aniž by (třeba i dodatečně) o prodloužení lhůty požádal, sice opožděným podáním některé z vytknutých vad návrhu odstranil, přesto však i poté nestala se ústavní stížnost bezvadnou. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 22. června 2010
Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj