Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. D., zastoupeného Mgr. Lukášem Komárkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v [adresa] směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 1184/2010-61 ze dne 15. prosince 2010 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 10 To 47/2010 ze dne 18. května 2010 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
Před tím, než Ústavní soud přikročí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny materiální a formální podmínky jejího projednání, zejména zda byla dodržena lhůta k jejímu podání.
Podle ust. § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ačkoli stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 1184/2010-61 ze dne 15. prosince 2010 obdržel prostřednictvím Krajského soudu v Ústí and Labem dne 29. března 2011, zjistil Ústavní soud ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem, že uvedené usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno již dne 25. února 2011.
Šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti v záhlaví citovaným rozhodnutím je tedy nutno počítat již ode dne 25. února 2011. Byla-li však ústavní stížnost podána až dne 27. května 2011, stalo se tak více než měsíc po uvedené lhůtě, tedy opožděně.
S ohledem na výše uvedené okolnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než postupovat podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítnout.
Ústavní soud dodává, že stěžovatel zřejmě mylně zaměnil datum doručení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 1184/2010-61 ze dne 15. prosince 2010 s datem doručení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 50 T 14/2008-2035 ze dne 28. března 2011, jímž bylo stěžovateli uloženo nahradit státu náklady nutné obhajoby a které bylo stěžovateli doručeno dne 29. března 2011. Ode dne doručení tohoto usnesení však lhůtu k podání ústavní stížnosti počítat nelze.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. září 2011
Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka